Zákon o daních z příjmů
Zákon č. 586/1992 Sb.
Zákon o daních z příjmů upravuje, kdo je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob. Poplatníci jsou daňovými rezidenty ČR, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti ČR mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (§ 22). Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují (poplatníci zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích).
Zákon dále upravuje předmět daně z příjmů fyzických osob, těmi jsou příjmy ze závislé činnosti (§ 6), příjmy ze samostatné činnosti (§ 7), příjmy z kapitálového majetku (§ 8), příjmy z nájmu (§ 9), ostatní příjmy (§ 10). Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
Předmětem daně NEJSOU příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, úvěry nebo zápůjčky (s výjimkou), příjmy z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, příjmy z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů, částka uhrazená zdravotní pojišťovnou (detailně v zákoně), příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem a obdobným mezinárodním soudním orgánem.